(Dopis sboru po opakovaném zvolení farářem 5. června 2016)
Milí bratři a sestry, milí přátelé, chtěl bych vám poděkovat za důvěru, kterou jste mi (a mé rodině) dali. Když jsem nastupoval před deseti lety, byl jsem pro vás zajícem v pytli. Nikdo z nás – ani já – jsme nevěděli – jak se budu jako farář chovat, kde se osvědčím, kde selžu. Dnes po deseti letech víme o mé osobě mnohem víc. Současná doba mnohem víc tříbí hloubku vztahů, než doba, za níž jsem do Soběhrd nastupoval.
Neustále o sobě pochybuji, tak se upřímně divím, že mě tady ještě chcete.
Více jak před rokem jsem staršovstvu oznámil, že jsem ochoten odejít – po deseti letech – a že je potřeba o tom mluvit. Staršovstvo se tehdy vyjádřilo jednoznačně pro to, abych zůstal. Od loňska mi také začala chodit řada nabídek z jiných sborů a já ty nabídky odmítal s poukazem na to, že mi staršovstvo vyjádřilo podporu a uvažuje o prodloužení smlouvy o dalších pět let.
Po deseti letech považuji vaše rozhodnutí za více objektivní, než před deseti lety, proto mne také víc ohrožuje pýcha. Mohl bych si říct – mám jasný mandát být v Soběhrdech farářem, mohu proto činit různá rozhodnutí a neptat se na názor ostatních. Vím, že většina mě tady jako faráře chce. Tak to dělají někteří politici, když neustále pukazují na mandát, který dostali a činí při tom nezodpovědná rozhodnutí. Pamatujte nam mne prosím ve svých přímluvných modlitbách, abych se takové cestě zdaleka vyhnul.
Nedostal jsem 100% hlasů. K protestantskému vnímání víry a společenství patří také neustálé dotazovaní, jestli cesta po níž jdeme je ta správná. Pravda je přece vždy o kus před námi.
Je smysluplné, že jsou ve sboru lidé, kteří s mými názory a mým směřováním (popř. s názory ostatních) nesouhlasí. Stoprocentní podpora mé osoby by mohla poukazovat na určité totalitní rysy daného společenství (nezakrývám ovšem, že bych si samozřejmě zcela lidsky přál, aby mě tady chtěli úplně všichni).
Veliká podpora, kterou jsem od vás dostal je velmi zavazující. A snažím se to ani nedomýšlet. Mnohokrát jsem s vámi zakusil, že mi pomáháte nést břemena týkající se mého povolání. Chci vám všem (soběhrdskému sboru) za vámi projevenou důvěru z celého srdce poděkovat.
Přeji nám všem, aby nás do dalších dní a let nesla tato apoštolova slova:
Galatským 5:13 Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.
Petr Turecký