O církvi

Českobratrská církev evangelická je církev tradiční i moderní. Tradiční v tom smyslu, že vychází z bohatého odkazu české a evropské reformace, hlásí se k dílu minulých generací, řada jejích členů pochází z rodin, kde se evangelické vyznání dědilo z otců na syny. V současném světě chce však být církví v dobrém smyslu slova moderní. Moderní svým zřetelem na běžný život a jeho každodenní problémy, na složitost doby a mezilidských vztahů. Biblická životní orientace má podle českobratrských evangelíků vstupovat do všech těchto poloh, netýká se pouze nedělního kázání nebo vnitřního duchovního života.
 
Je to také církev otevřená. Otevřená pro každého i otevřená různým názorům v sobě samé. Je otevřená také ekumenicky, všekřesťansky. Nikdy o sobě netvrdila, že je jediná pravá církev a vždy měla daleko k jakékoli povýšenosti nebo sektářství. Právě naopak, sama se považuje za část jediné všeobecné Církve Kristovy a proto se snaží udržovat dobré vztahy s křesťany všech vyznání.
 
Konečně je to také první sjednocená církev ve Střední Evropě. Vznikla v roce 1918 spojením luterského a kalvínského evangelického směru a od té doby žije vlastním životem s nepřehlédnutelným postavením ve společnosti. I to svědčí o její otevřenosti a moderním myšlení.
 
Základní bohoslužebnou i správní složkou je farní sbor. Ty se pak územně sdružují do seniorátů. Nejvyšším orgánem církve je synod, asi stočlenné shromáždění volených zástupců. Práci celé církve řídí synodní rada, rovněž volená. Také jednotlivé sbory mají svoje volené orgány, staršovstva. Ve všech správních orgánech jsou zastoupeni rovnou měrou jak duchovní, tak laičtí členové církve. Také faráři jsou ve sborech voleni. Organizace církve je tedy demokratická.
 
To nejdůležitější na působení Českobratrské církve evangelické však vyplývá už z jejího názvu: je to snaha o tlumočení evangelia, radostného biblického poselství. Jak věříme, toto poselství je trvale platné, je to stálá hodnota nepodléhající zmatkům a nejistotám doby a především je to životní orientace. Směr, kudy je dobré se ubírat.
 
========================
 
Kolik má církev členů?
Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní hlásilo 117 212 obyvatel ČR, podle sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásí 51 936 obyvatel, což z ní činí největší protestantskou církev v zemi.
 
Jaký vztah má ČCE k bibli?
Podobný, jako většina křesťanských církví: Starý i Nový zákon jsou základním textem, normou, vyznáním křesťanské víry. Bible není Božím slovem automaticky, stává se jím však působením Božím. Starý i Nový zákon jsou rovnoprávným svědectvím víry, křesťané však považují Nový zákon za nezbytné završení Starého zákona.
 
Smějí duchovní v ČCE zakládat rodiny?
Ano, většina našich farářů má svou rodinu. V naší církvi působí i ženy – farářky.
 
Jak se ČCE staví k manželství?
Manželství je darem, v němž dva lidé mohou zakusit zvláštní požehnání a radost nejužšího osobního vztahu, společné víry a společného založení rodiny. V zásadě je manželství nerozlučné. I do tohoto vztahu však vstupuje lidská křehkost a slabost, bible jí nazývá “hřích”. S lítostí je potom třeba přijmout i skutečnost rozpadu manželství.
 
Jak vidí Vaše církev otázku registrovaného partnerství homosexuálních osob?
Homosexualita je tématem rozhovorů v církvi nejen kvůli současné diskusi nad zákonem o registrovaném partnerství. Na jedné straně stojí tradiční morální hodnoty a zvyklosti, na druhé pak hlas širokého kruhu odborníků včetně teologů při hledání původu a souvislostí homosexuality. Obojí je třeba do hloubky promyslet. Za podstatné považujeme vyznání, že lidé s homosexuální orientací jsou s spolu s ostatními součástí Božího stvoření a patří do prostoru Boží lásky i lidského porozumění. Z toho vyplývá naše pomoc homosexuálum při jejich úsilí o plný život uprostřed společnosti i církve. Tak tomu rozuměl i synod, nejvyšší shromáždění církve, který v r. 2005 přijal dokument "Problematika homosexuálních vztahů" - PDF dokument z webu SR CCE - 0.6 MB.
 
Jak je ČCE zajištěna ekonomicky?
Stát zatím přispívá na platy duchovních. Veškerý život sborů zajišťuje církev výhradně z dobrovolných darů většinou svých členů. Připravuje se však odluka církve od státu, církev pak bude financovat svůj život z vlastních zdrojů. Kromě církevních budov (kostely, sborové domy, modlitebny, fary (většinou starých a za totality nedostatečně udržovaných) nevlastní církev žádný majetek ani si na něj nečiní nárok.